banner

Příběh obyčejného slackerství

Podtitul: Jak si svět vyrobil celkem běžného slackera,....takový slack CV.

Rozhodl jsem se napsat toto vyprávění z důvodu, že jsem nemocnej (rýmička a bolení v krku), mám dneska čas a rád lajny. Navíc velmi často chodím sám a tak se z toho potřebuju vykecat :-). Na úvod snad jen poznámka pro ty, kterým se příběh nechce číst celý. Vyextrahujte si jen ztučnělé pasáže a dá Vám to v heslech smysl i bez zbytku omáčky (tohoto triku jsem již jednou s výhodou využil, když jsem psal vyprávění o historii Snowboardového klubu Mladkov, ale to je jiný příběh).

Můj první kontakt
(byl to pouze oční kontakt) s lajnou se odehrál 8.5.2008 pod věží Kořenáč v Ostrově. Právě jsem si užíval zlezení Světla mého života (mimochodem asi nejhezčí, co jsem v Ostrově lezl) a tu vidím skupinku lidí a divnou smyčku mezi stromama. Voni po ní jako chodili a já si řek‘: „Sou ňáký divný a neví, co by roupama.“ Byl to Bobr se ženou a dcerami, kdo zná, ten ví. Pak ještě odpoledne v kempu jsem viděl ty holky na lajně a dokonce mi říkaly, ať to zkusím. Výmluva na únavu pomohla a já v klidu pokračoval v pivním veselí. První s lajnou setkání ve mně nenechalo žádný větší dojem, lezl jsem dál a vlastně se dodnes považuju spíš za horolezce, než slackera.

Můj první pokus se na lajnu postavit přišel pak 2.8.2008 (celkem sexy datum) a to na Bišíku v rámci Slackline fesťáku. Bišík já rád, mám tam kousek chalupu a přes léto je to vlastně něco jako rodinná přechodná adresa. Všichni ty lidi – pankáči – vypadali celkem přátelsky, mávali rukama nad hlavou a cítil jsem z nich zvláštní pohodu. Ta mě vcucla a rozhodnutí, že budu hodnej, aby Ježíšek přines moji první, vlastní 10m lajničku, bylo zvalidováno okamžitě. Ten víkend se mi podařilo přejít první celou lajnu, cca 10 m na Bišíku před stánkem. 

 

     První krůčky na vlastní lajně (03/2009)

               
Můj první omyl s lajnou se dostavil záhy. Ježíšek naplnil skutkovou podstatu mého vánočního dopisu a hned, jak trochu povolil sníh (14.3.2009), začali jsme ťapat. Vlastně jsme ten den otevírali na Bišíku skály, jako každý rok a tentokrát jsme měli i lajnu. Počáteční třes lajny, nepochopitelné nástupy a všechny ty sranda věci, na které každý rád vzpomíná, byly brzy vyváženy prvními úspěchy. Začínal jsem se švárou a Indiánem a ještě před letním bišíkovým fesťákem jsem si uměl sednout, chodit pozadu, dřepnout a dokonce i poposkočit, trošilínku. Teď zpátky k tomu omylu. V tý době jsem fakt věřil tomu, že je jedno, jak je lajna dlouhá, stačí jen mávat, a jsem vlastně king, kterej je víc než ready to pankáčům na příštím fesťáku nandat. Hy, hy, to byly časy :-).



  Hurá, já sedím (05/2009)

Můj první úraz
(nepočítám modřiny a běžný pohmožděniny) na sebe nenechal dlouho čekat a 1.8.2009 na festivalu, hádejte kde, jsem se nějak nepopral s asi 30m výzvou. Rozplynuvší se teorie o délce lajny, která jistě není funkcí slackerova výkonu, byla silně nepodpořena naraženým nožním malíčkem (spíš zlomeným) a vyřazením z aktivního chození (bohužel i lezení) na pár tejdnů. Tady mi už doopravdy dochází, že bez leninovského „chodit, chodit, chodit“, to prostě nepůjde a kupuju v akci 20m set od singáčů. Zkusil jsem i závodit, ale v krvi a potu vydřených 6 bodů mě do finále nepostrčilo. Na konci srpna téhož roku po vyzdravení nožky zkoušíme se švárou a Péťou kuchařským přes Černé jezírko první wasserline a zjišťuju, že je to totální psycho. Připadám si, jak zhulenej. Spojili jsme tenkrát karabinou 2 dvacítky a natáhli to dvěma ráčnama proti sobě....

Moje první setkání s Georgem
bylo určitě okamžikem, kdy se z pokoušeče lajniček stává (srdcem, o výkonech raději nepíšu) pravý slacker. Bylo to v sobotu 26.9.2009 (ještě, že si píšu deníček). Hltal jsem každý jeho slovo a učaroval mi jeho klidný pohyb na 40m „monstru“. Na konci otočka, přejití zpět jako nic, zvedání ze sedu a vůbec celej Chorche, mě namotivoval k dalšímu lajnovýmu činění. Markét (to je moje moudrá žena) byla těsně před porodem a já sem ten konec léta krom Klenby na Zámek a Opičí varianty na na Mauglího už vlastně nic hodnotnýho nevylez. Do hry vstupuje zase Ježíšek, tentokrát v dopise stojí: „60 m lajny a set Longline od Qwjeta“. Ten rok se můj osobáček ustálil na čísle 40 m (+/-). Každopádně si hodně myslím na lajny a celou zimu se pokouším alespoň trochu chodit. O didaktických pokusech, slackerově šesterce, vytrhaných cihlách v tělocvičně chlumecké ZŠ jsem už psal na slack.cz fóru.

Moje první kladky, respektive rozhodnutí je koupit uzrálo 15.6.2010, kdy po mnoha taháních něčeho delšího než 50 m (zpravidla sám) toho mám dost. Navíc jsem měl den volna v práci a zahálka, jak známo, je matkou hříchu. Hudy a Camp jsou bohatší, já zase nadrženej jít to zkusit. Po krátké telefonické konzultaci s rozespalým Georgem a bez návodu pustil jsem se do IQ testu s kladkama. Nějak jsem natáh 50 m bez gri-gri, používaje namotávací brzdu. Príma den. Někdy o prázdninách ještě před Bišík fesťákem jsem si posunul osobák na 62 m a tady končí možnosti, souhrnně označované jako délka, mojí lajny. Celý jaro a léto chodíme na Bišíku ještě s partou Semeráků (to jsou místňáci), Georgem a začíná i Markét. Myslím, že se vzájemně výkonostně postrkujeme. Hlavně Honza a Pavla buší.

  Wasserline (08/2010)

Moje první highline byla logickým vyústěním přetlaku chuti na lajny získaného během fesťáku Bišík 2010 (letos byly k vidění neskutečné výkony a to nás smrtelné slackery posouvá dál :-), ta gigantická bílá věc přes jezírko nadél mě straší před očima neustále).Píše se 4.8.2010 je cca 19:00. Udělali jsme s Georgem klasiku – Hradní. Měl sem dovolenou, odpočinutej, rozchozenej. Přešel jsem jen jedním směrem, OS, ze sedu. Těm, co to mají za sebou, nic popisovat nemusím. Těm kteří o tom uvažují, snad jen vzkaz ať si to zkusí, protože ten pocit nejde popsat člověku, který na highline nestál/neseděl. Ty 2,5 hodiny strávené přípravou za tu minutu na lajně prostě stály. Vzácně mi to připomíná naše hokejisty v Naganu. Taky jim došlo až asi po tejdnu, co vlastně dokázali.Ještě mě napadá něco jako integrovaná adrenalinová dávka, tenkrát poprvé, nebo snad frýíííí, éz e brrrrd...

Hradní highline s Georgem (08/2010)

Moje první kilo mělo potíž. George je ve Špáňu, chodím sám a nemám ani lajnu ani motivaci. Musel znovu nastoupit Ježíšek. Tentokrát jsem mu nic nepsal a poslal objednávku do e-shopu, kde byla v bazárku 140m lajna (prý ta, co sešlehala Peeta). Bylo to tak rychlejší. Musel sem koupit ještě další dvojklady a desky, protože tahat to sám přes jenom dvě dvojkladky byl fakticky očistec. První pokusy byly mírně řečeno frustrující. Sám v parku, říjen, trochu kosa...zvednu se, tý vole, co to jako je !?? A bum. Mockrát. Napoprvé jsem ušel sotva 20–30m. Další  pokusy za týden, dva už byly lepší; 50 m, 75 m. Nebudu to napínat, 31.10.2010 jsem v chlumeckým parku přešel lajnu 101 m dlouhou, jedním směrem, na druhý pokus. Dal jsem jí jméno Zámecká, protože jsem hned na to zožral pizzu jménem Zámecká. Navíc jsem se rozhod, že všechny kila +, který si natáhnu jako první, si i pojmenuju, to asi nebude trestný.

  Zámecká 101 m (10/2010)                                                           

Co dál. Pro letošek jsem si svá předsevzetí na 100 % splnil. Chybí jen snow line a ta, při pohledu z okna, nebude problém :-). Ve svým věku (bude mi 33 a furt mě něco bolí) už nemám příliš ambicí na saltíčka a jiné vylomeninky na Gibbonce. Každopádně všichni, kteří toto umějí mají můj neskonalý obdiv. Nechápu, jak je možný, že někdo ujde dál než 200 m, přejde higline free solo, nebo s tou hroznou věcí kolem pasu – swam myslím se tomu říká, nebo skočí salto. Kořím se tomuto kumštu. Rozhodně chci zkusit dojít dál, mám pár vytipovaných míst 105 až 160 m v okolí Chlumce, pokukuju po Gibbonce. Musím odbourat svůj psycho blok a přejít tu wasser lajnu nad Černým jezírkem a rád bych se pustil do objevování highlinových možností v Ádru a míst přilehlých. Mám tam vylezený desítky vrcholů a oblast je to značně panenská, tedy co se highline týká. Snad se do toho v létě s někým pustím. Možná se někdo ozvete, třeba s Georgem holiday camp, co ty na to, kluku ?

Fandím Vám všem, kteří posouváte slacklining dál a výš a děláte lepší a náročnější triky, oficializujete slack line, tvoříte stanovy, děláte kroužky, myslím, že to je jediná správná cesta. Takže Qwjetové, Peetové, Honzísové, Smoldové, Kajochové, Voříškové, Kolouchové, za ženy Prckové a mnozí další, jen houšť. Všem přeju pohodový vánoce a spoustu dalších dobře našlápnutejch sezón plnejch slackline pohody, super lidí a míst.

Slack Zdar
V Chlumci 2.12.2010
PetrN

FOTOlive

FotoLIVE
Puerto de la Cruz, Tenerife 01/2021
Nejnovější highline
Název Délka Výška
Projekt 90 90 m 15 m
CVOK 50 m 15 m
Zpátky ke kořenům 15 m 10 m
3 metry Sherwoodu 20 m 10 m
Dřevorubec 35 m 10 m
Nejnovější přechody hl
Datum Lajner Highline
14.08.2021 Dejv I-Landcruise
31.07.2021 Dejv Holčičky na provázku
11.07.2021 Káč Narkobaron
08.05.2021 Dejv Kontraband
08.05.2021 Dejv Hitparáda
Nejnovější přechody longline
Datum Lajner Délka
23.05.2021 Dony 80 m
30.04.2021 Dony 70 m
25.04.2021 Prochy 100 m
21.04.2021 Dony 60 m
21.04.2021 Dony 75 m