100+

100+

Před několika dny se konal super highline meeting na hradě Kost a já jsem měl to štěstí se ho zúčastnit. Hrad Kost leží na křižovatce tří pískovcových údolí a to jej dělá perfektním pro neobvyklé a dlouhé highliny. Jednu takovou neobvyklou a dlouhou jsme natáhli s Peetem, Kwjetem a ostatníma v údolí Plakánek. Projekt jsme vyhlídli už o prázdinách při jedné z kosteckých slackexhibic. Lajnu jsme odhadovali na nějakých 90+ a nakonec jsme vybrali směr, který je delší než dlouhý a to 102metrů. Natahování nebylo nijak složité díky tomu, že na obou stranách údolí jsme kotvili za stromy.

V pátek odpolko bylo nataženo a pokusy mohly začít. Jelikož Peeto měl plné kecky z organizací meetingu, tahání a Kwjet je v režimu slackhybernace( je to lenoch =D), tak jsem se do toho pustil já první. Poté co mi v Ostrově při přechodu lajny "Master of Universe"(96m) bůh ztlumil gravitaci a já ji přepotácel na OSFM, mě všichni pošťuchovali ať to ani nezkoušim udělat i tady =D. Ale každá lajna je jiná a tahle tuplem! První pokusy sahaly někam k polovině, ale nic víc.

Párkrát jsem to zkusil, ale tah v lajně nebyl žádnej šlágr a já jsem za ten den cítil známky únavy, tak jsem to v pátek zabalil. V sobotu odpolko jsem tam pak šel s Lukasem a Julianem, kteří měli podobné ambice. Po tom co mi lajna párkrát zrajtovala hněkdu jsem ji zkusil z druhé strany mimo paprsky otravného sluníčka! Bojoval jsem! V hlavě mi jelo jen to, že ten konec je pořád hroznědaleko, ale nakonec jsem tam došel! Zadařilo se! Záplava radosti a adrenalinu mě neminula. Běžel jsem k Hradu, abych se ostatním pochlubil. Přemýšlel jsem o jméně highliny, ale Peeto mě upozornil, že ji musím přejít fullman, abych ji mohl pojmenovat. Ještě k večeru jí přešel Alex v trenkách na OS, ale na cestě zpět spadl, takže se fullman nekonal. Také Lukas Irmler a překvapivě Julian jí po dlouhém boji přešli OW. Peeto na ni taky ještě šel, ale únava z organizace meetingu a všemožného pobíhání mu nedala pokoj.

Druhý den ráno jsem se probral něco po sedmé a koukám, že Lukas, Julian se chystají jít na ranní session na to kilo Lekl jsem se,že by jí mohli přejít na fullmana a pojmenovat jí místo mě. Říkal jsem si, že nedopustím, aby to tady z germanizovali =D, tak jsem vyběhl za nima. Dřív než si kluci promnuli oči už jsem si vázal odsedku a šel jsem na to. Ale nádherný východ slunce byl v tuto chvíli mím úhlavním nepřítelem! Svítilo mi do očí a neviděl jsem skoro nic. Pak mi pujčil Lukas jeho hiphop čepku s kšiltem a v rytmu hiphopu jsem už konečně viděl. Boj mohl začít! Hned první pokus s čepicí jsem došel daleko za polovinu, ale hlava mě dostihla a čapnul jsem. Další pokus jsem se už cítil docela rozehřátý a v pohodě. Někdy v polovině lajny jsem si uvědomil, že jsem docela vysoko a expozice, je překvapivě dost cítit, ale nenechal jsem se a doběhl jsem si pro fullmana! Cítil ještě lepší pocity než při prvním přechodu. Po chvilkovém výdechu jsem si řekl, že to zkusím ještě zpět, nasadil jsem si čapku kšiltem dozadu, a protože sluníčko bylo za mnou, vyrazil jsem a bez potíží jsem došel za půllku Říkal jsem si, že tenhle směr je nějaký jednoduchý a chodí se to samo. Ale moc jsem myslel a když člověk myslí, tak padá =D. Pak jsem to zkusil ještě jednou, protože mi to ten den šlo a bavilo mě to jako nikdy, ale znovu jsem spadl pár metrů před koncem, a to už mě uspokojilo natolik, že jsem se šel radovat z úspěchu. A tak vzniknul prozatimní čeký rekord v highline. Já, Lukas a Julian jsme se tedy zařadili mezi sedm lidí na světě co přešli highline 100+ (Andy, Jerry, Mich, Alex, Lukas, Julian, Já) a to je celkem uspokojivé.

(foto: Anče, Kovča) S pozdravem a pusou Danny